Svatojánské proudy

Proudy tedy peřeje

Svatojánské proudy, to je dodnes známí a populární, přibližně 7 km dlouhý, úsek Vltavy nad Štěchovicemi. Vltava se zde výrazně klikatí a prochází hlubokou skalní soutěskou lemovanou vysokými skalními stěnami. Zároveň má na tomto relativně krátkém úseku spád cca 20 m. Až do napuštění VD Štěchovice v roce 1943, šlo o peřejnatý a divoce proudící úsek Vltavy plný balvanů, skal a nebezpečných mělčin. Svatojánské proudy začínaly největší peřejí zvanou Horní slap, která se nacházela asi 600 m nad dnešní hrází VD Slapy.

Horní slap a skála Sedlo ve Svatojánských proudech
skála Sedlo a sv. Jan Nepomucký ve Svatojánských proudech

Vltavská plavba

Lokalita byla známa již v minulosti jako Proudy, později Štěchovické proudy. Šlo o nebezpečný úsek Vltavy, který významně komplikoval vltavskou plavbu, zejména pak dopravu dříví ve vorech a soli v dřevěných nákladních člunech. Šlo u důležitou dopravní komunikaci spojující jižní část království s Prahou. V historii bylo uskutečněno několik pokusů o splavnění peřejí. Nejvýznamnější patrně v letech 1640-1643 strahovským opatem Kryšpínem Fukem. Na počest dokončení těchto prací byl na počátku peřejí, na skále Sedlo, vztyčen památník zvaný Ferdinandův sloup. V roce 1722 byla nedaleko sloupu postavena socha sv. Jana Nepomuckého, patrona všech plavců a lidí od vody. Od této doby se začalo peřejím říkat Svatojánské proudy.