Svatojánské proudy

Proudy tedy peřeje

Svatojánské proudy, to je dodnes známý a populární, přibližně 7 km dlouhý, úsek Vltavy nad Štěchovicemi. Vltava se zde výrazně klikatí a prochází hlubokou skalní soutěskou lemovanou vysokými skalními stěnami. Zároveň má na tomto relativně krátkém úseku spád cca 20 m. Až do napuštění VD Štěchovice v roce 1943, šlo o peřejnatý a divoce proudící úsek Vltavy plný balvanů, skal a nebezpečných mělčin. Svatojánské proudy začínaly největší peřejí zvanou Horní slap, která se nacházela asi 300 m nad dnešní hrází VD Slapy.

Horní slap a skála Sedlo ve Svatojánských proudech

skála Sedlo a sv. Jan Nepomucký ve Svatojánských proudech

Vltavská plavba

Lokalita byla známa již v minulosti jako Proudy, později Štěchovické proudy. Šlo o nebezpečný úsek Vltavy, který významně komplikoval vltavskou plavbu, zejména pak dopravu dříví ve vorech a soli v dřevěných nákladních člunech. Šlo u důležitou dopravní komunikaci spojující jižní část království s Prahou. V historii bylo uskutečněno několik pokusů o splavnění peřejí. Nejvýznamnější patrně v letech 1640-1643 strahovským opatem Kryšpínem Fukem. Na počest dokončení těchto prací byl na počátku peřejí, na skále Sedlo, vztyčen památník zvaný Ferdinandův sloup. V roce 1722 byla nedaleko sloupu postavena socha sv. Jana Nepomuckého, patrona všech plavců a lidí od vody. Od této doby se začalo peřejím říkat Svatojánské proudy.

Svatojánské proudy - přístaviště výletních lodí

Výletní místo

Široká veřejnost začala objevovat tento romantický kus přírody nedaleko Prahy na počátku 2. poloviny 19. století. V roce 1865 byla zavedena na lince Praha-Štěchovice pravidelná plavba parolodí a tím byla celá oblast zpřístupněna veřejnosti. Štěchovice se začaly pomalu měnit na oblíbené letovisko a v letních měsících mířilo do proudů čím dál více návštěvníků. Oblíbeným zpestřením výletů se staly organizované plavby na vyhlídkových lodích divokými peřejemi. Od počátku 20. století byly Svatojánské proudy již velmi známou výletní lokalitou. Již tehdy toto divoké údolí objevila i pražská mládež a netrvalo dlouho a Svatojánské proudy byli i u vzniku čistě českého fenoménu zvaného tramping. Za první republiky dosáhl věhlas proudů svého vrcholu.

Ztichlé peřeje…

Po vybudování VD Štěchovice populární peřeje zmizely (1943). Symbol Svatojánských proudů, skálu Sedlo zatopila vzdutá hladina VD Slapy o 11 let později. Obliba této lokality však nikdy zcela nevymizela. Dodnes je toto údolí 30 km jižně od Prahy Pražany oblíbené a všeobecně známé jako Svatojánské proudy. A to i přes to, že zde již žádné peřeje víc jak 80 let nejsou…

Povltavská stezka s proplouvajícím parníkem Vltava v bývalých Svatojánských proudech

Výlet k Vltavě do Svatojánských proudů

Publikace Výlet k Vltavě do Svatojánských proudů je obsáhlá, obrazová, populárně naučná monografie věnující se historii vltavské partie nedaleko Prahy známé jako Svatojánské proudy.

Chci se o KNIZE dozvědět víc...